Společnost BD Sensors v Buchlovicích je příkladem úspěšné české firmy, která ve velkém měřítku expanduje do zahraničí. I díky rozrůstání se o pobočky po celém světě se firma rozhodla nasadit informační systém SAP. Jaká byla počáteční úskalí při implementaci ERP, jak si s tím majitelé firmy a klíčoví uživatelé poradili a kolik finančních prostředků do toho vložili, to nám při naší návštěvě v malebném sídle společnosti prozradil pan Karel Mareček, jednatel BD Sensors.
Jak byste charakterizoval společnost BD Sensors?
Mareček: BD Sensors vznikla v roce 1993 v České republice a má české a německé společníky. V následujícím roce jsme založili sesterskou společnost v Thiersteinu v Německu. V roce 2005 jsme otevřeli výrobu v Moskvě, poté byl spuštěn provoz v čínské Šanghaji a v roce 2008 jsme zakládali partnerskou společnost ve Švýcarsku. Vyrábíme tlakové senzory a snímače tlaku, elektronické tlakové spínače a hydrostatické snímače výšky hladiny kapalin. Celkem máme asi 230 zaměstnanců, z toho v Buchlovicích pracuje 115 lidí. Celosvětově vykazujeme roční obrat zhruba půl miliardy českých korun. Jádro výroby včetně technologického centra je soustředěno v Čechách, v Německu máme konstrukční vývoj a zejména marketing. Polotovary pak od nás putují do ostatních poboček, kde se montují dohromady. Od dodavatelů nakupujeme převážně nerezovou ocel, z Ameriky dovážíme křemíkové čipy, které používáme pro výrobu piezosenzorů, pro snímače s keramickými senzory používáme vlastní senzory vyráběné v ELCERAM Hradec Králové. Dalšími našimi dodavateli jsou různí výrobci elektronických komponent a osazování desek plošných spojů, např. Dicom nebo AEV a také různých mechanických dílů. Našimi hlavními zákazníky jsou firmy ze segmentu průmyslu, energetiky, leteckého i automobilového průmyslu, námořní dopravy nebo potravinářství.
Jaká je vaše konkurenční výhoda oproti ostatním společnostem?
Mareček: Například pro průmysl dodáváme malosériové zakázky, kde je vysoká variabilita. Máme 60 různých základních výrobků, které jsou v 250 tisících různých variantách. Jsme schopni základní výrobky dodat zákazníkovi v horizontu od 24/48 hodin. U těch nejkomplikovanějších se dodací lhůta pohybuje v rozmezí 14 dní. Obrovskou výhodu to má hlavně v Číně, protože je známo, že tam se výrobky produkované ve velkých počtech dobře okopírují a následně vyrobí. U tlakoměrů je věc odlišná. Každý zákazník chce různý typ senzoru podle té konkrétní aplikace. To zatím nestihnou v Číně okopírovat, ale jednoho dne na to určitě dojde. Rychlost zpracování, vyrobení a dodání zakázky je tedy naše obrovská výhoda. Nevyrábíme na sklad, nemáme sklady hotových výrobků, ale vyrábíme pouze na zakázku. O to je to pro nás těžší, neboť to, co dnes vyrobíme, je zároveň k dnešnímu dni expedované a prodané.
Jaké informační systémy při své činnosti v BD Sensors využíváte?
Mareček: Do roku 2006 jsme využívali informační systém s názvem Dimenze. Podle mne je to jeden z nejlepších softwarů na českém trhu zvláště pro výrobu. Bohužel s expanzí naší firmy jsme postupem času narazili na jedno úskalí. V momentě, kdy se stanete nadnárodní společností a začnete potřebovat více jazyků, je nutné nastavit systém pro jednotlivá lokální prostředí. Proto jsme se rozhodli implementovat v celé naší společnosti celopodnikový informační systém SAP. Nyní přes políčko personifikace všichni vidí stejnou věc, ale každý zaměstnanec ve svém jazyce. Podle mne to v žádném jiném systému v takové šíři není nebo alespoň ne takto jednoduše.
Implementace SAP trvala přibližně jeden rok. SAP jsme nejdříve v modulech FI (finance) a SD (prodej a distribuce) spustili v Německu, protože zde bylo jen 20 zaměstnanců. Mezitím se v Buchlovicích připravoval přechod výroby. Nabíhali jsme na nový systém podle připraveného plánu a klaplo to. Druhý den po spuštění SAP jsme již dodávali.
Měli jste od začátku jasně danou vizi, jak chcete s informačním systémem SAP pracovat nebo jste se řídili standardy, které SAP nabízí?
Mareček: Neřídili a to byl bohužel jeden z největších omylů, který jsme udělali. Myslel jsem si, že tomu rozumím, že vím, co chci mít v SAP nastaveno. Dnes vidím, že to byla velká chyba. Kdybych si nyní založil poradenskou firmu na zavádění SAP, vzal bych majitele firmy, která chce řešení SAP implementovat, k tomu 4 - 5 klíčových uživatelů a nasadil bych je na 2 - 3 měsíce do firmy, kde už SAP mají, aby pochopili tu filozofii. Teprve potom bych zpracoval cílový koncept. Navíc aby firma mohla SAP přijmout, musí ho přijmout ten, kdo si ho kupuje. Omylem firem je, že správní rada rozhodne, že SAP je to, co potřebují, ale tím to pro ně končí a už jen čekají, až to bude zavedené. Jenomže pak se nemůžou divit, že mají zavedeno něco úplně jiného, než si chtěli původně koupit. Ve chvíli, kdy pustí otěže implementace z ruky, tak klíčoví uživatelé utratí daleko více peněz za věci, které se jim sice líbí, ale už je tolik nepotřebují. Dalším doporučením je implementace informačního systému jako celku, aby byly zohledněny a využity vazby mezi jednotlivými moduly.
Můžete zmínit, co vás stála skutečnost nejít standardní cestou implementace SAP ERP?
Mareček: Kdybychom šli od začátku při implementaci informačního systému SAP standardní cestou, tak si myslím, že to co dnes máme naimplementované, bychom mohli za 10 – 15 milionů pořídit. My jsme ale utratili 30 milionů a používáme téměř 20 modulů.
Když se na zavedení IS podíváte s odstupem času, vidíte SAP jako investici, nebo jako náklad?
Mareček: Není nad čím váhat, rozhodnutí je jednoznačné pro SAP. Jde jen o to, jak dlouho vám implementační projekt bude trvat a kolik za to vyhodíte peněz oknem, když jste nepřipravení. Pořád je to o tom samém, být připraven a vědět, co chci. Zároveň neumožnit konzultantům, když komunikují s klíčovými uživateli, aby uhýbali z dráhy, protože každé uhnutí z dráhy stojí velké peníze.
Zpočátku k nám byli dodavatelskou společností vysíláni různí konzultanti. Nyní jsme si vybrali ty nejlepší a teď už máme mezinárodní tým odborníků, kteří pro nás pracují. SAP má totiž ještě jednu obrovskou výhodu oproti Dimenzi. Dimenze je ošetřovaná z jednoho místa, jedním týmem pracovníků. V SAP pokud nejste spokojeni s jedním konzultantem, pošlete ho pryč a vezmete si na trhu dalšího, třeba lepšího a on může bez problému pokračovat tam, kde druhý předtím skončil. To lokální systémy nenabízejí.
Jedním z mýtů, který o SAP ERP mezi veřejností koluje, je neschopnost rychle a flexibilně reagovat na požadavky zákazníka. Panuje obava, že se SAP nemůže firma předřazovat nutné zakázky před jiné. Jak to vidíte Vy?
Mareček: Dle mého názoru je tato oblast v SAP ERP ve standardním režimu dobře řešitelná. Nevidím v tom žádnou potíž. Spíše si myslím, že je zde rozchod v mentalitě. SAP byl vytvořen v SRN, tzn. že v Německu někdo něco narýsuje a podle toho pak všichni ostatní pracují. V Čechách více improvizujeme a po informačních systémech požadujeme, aby se také přizpůsobily. Ve chvíli, kdy spolu budou sedět Čech a Němec a dostanou zadaný stejný úkol, Čech to bude mít udělané sice dříve a lépe, ale ten Němec to udělá tak, že dnes odvede stejnou práci jako zítra a pořád to bude trochu vylepšovat. Vloží do toho svou pověstnou důslednost. Přiznám se, že nám trvalo 2 roky, než jsme pochopili, že nemá cenu nastavovat SAP podle informačního systému, který jsme měli předtím. Je daleko lepší ho pochopit a využít jeho potenciál a sílu. Síla informačního systému SAP spočívá v tom, že vznikl v Německu z důvodu potřeby dokonalého systému. Tím nechci říct, že by SAP byl dokonalý, ale když ho někdo umí nastavit, je výborný. Pro ideální ztvárnění procesů jsme objevili a zavádíme do praxe nástroj Gui xT – podle mě revoluce popř. sen pro práci jakéhokoli uživatele ERP.
Co byste doporučil majiteli firmy, která vybírá informační systém? Jak se má rozhodnout a jak neudělat chybu, o které jste mluvil Vy?
Mareček: Okopírovat. Navštívit firmu, která se mi na první pohled líbí, a procesy zde fungují. Pokud se zde implementace informačního systému blíží tomu, jak bych si to představoval, chtít po dodavateli jakýsi klon. Tento přístup by mohl vést k nasazení IS za velice rozumné peníze. Na základě viděné reference to bude vždycky nejjednodušší. Cílem by mělo být nasazení pokud možno jakéhosi téměř " krabicového" řešení a udržení klíčových uživatelů, aby si příliš nevymýšleli další dodělávky. V tom je SAP v jisté nevýhodě oproti ostatním systémům, neboť s tímto IS máte možnost konfigurace, díky které můžete vykročit úplně opačným směrem, a implementace se pak může ve finále výrazně prodražit. Na druhou stranu je to takový skvělý test firmy, protože podle známého IT přísloví - když firma přežije implementaci SAP, tak už všechno.
A když chce majitel firmy pořídit SAP?
Mareček: Když chce koupit SAP, musí být stoprocentně rozhodnutý a mít klíčové uživatele. Nejlepší je, když se vždy může někam zajet poradit, když při tom zavádění může navštívit nezávislé referenční místo, kde mu poradí a rozptýlí jeho obavy. Rovněž je důležité si uvědomit, že neexistuje nic, co by v informačním systému SAP nešlo. Buď to neumí konzultant, nebo já nevím, co chci. To je zkušenost, kterou jsme po těch letech se SAP získali. Druhá věc je, že když to konzultant umí, ale je to věc, která není úplně standardní, musím se jako majitel smířit s tím, že to bude stát peníze. Podle jednoho z našich spolupracujících konzultantů existují 3 možnosti nastavení SAP: 1. standard , 2. nadstandard a 3. vývoj na přání. V tomto pořadí také stoupají náklady na dodávku.
Profil:
Karel Mareček působí od roku 1993 jako jednatel společnosti BD SENSORS s.r.o. se sídlem v Buchlovicích. Předtím pracoval ve firmě Mesit, která se specializovala na výrobu leteckých měřících přístrojů. Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, obor mikroelektrotechnika.
